Konec měsíce

    Účetní, doklady a termíny. Jak se přestat honit.

    Účtenky v autě, faktury ve třech mailech a telefonát, že chybí září. Není to vaše chyba ani chyba účetní. Pokažená je cesta, kterou k ní doklady jdou.

    Níže najdete termíny, pokuty a pravidla ze zákonů a z úředních stránek. U každého je odkaz na zdroj, abyste si ho mohli ověřit sami. Zdroje jsme ověřili 24. října 2026.

    Kde se to kazí

    Znáte to. Účtenky z obchodu zůstanou v autě, v bundě nebo v kabině. Faktury chodí do mailu, na papíře i zprávou v mobilu. Na konci měsíce to všechno skončí v jedné tašce u účetní.

    Ona pak volá. Chybí jí účtenka ze září, faktura od dodavatele, výpis z banky. Vy jste na stavbě a nemáte kdy hledat. Po třech týdnech si už nepamatujete, ke které zakázce ta účtenka patřila.

    Nikdo tu nedělá nic špatně. Vy děláte zakázky, ona účtuje a oba máte termíny. Pokažená je cesta, kterou k ní doklady jdou: na papíře, pozdě a všechno najednou.

    Termíny, které hýbou celým měsícem

    Účetní vás nenahání pro radost. Nahánějí ji termíny ze zákona. Ty nejčastější:

    • DPH: přiznání k DPH se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a lhůtu nelze prodloužit[2]. Obdobím je měsíc; čtvrtletí si může zvolit plátce s obratem za předchozí rok do 15 000 000 Kč, když to oznámí do konce ledna[1].
    • Kontrolní hlášení: právnická osoba ho podává za každý měsíc do 25 dnů, fyzická osoba ve lhůtě pro přiznání k DPH. Ani tyto lhůty nelze prodloužit[1]. Účetní ho skládá z vydaných i přijatých faktur, proto potřebuje všechny doklady včas.
    • Jen elektronicky: přiznání k DPH i kontrolní hlášení podává plátce jen elektronicky[1].
    • Daň z příjmů: přiznání se podává do 3 měsíců po skončení roku. Když ho podáte elektronicky, lhůta je 4 měsíce, a když ho podá daňový poradce nebo advokát, 6 měsíců[2]. Účetní, která není daňovou poradkyní, lhůtu na 6 měsíců neprodlouží[2].
    • Přehledy OSVČ: přehled o příjmech a výdajích dostane ČSSZ i zdravotní pojišťovna nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro daňové přiznání. V paušálním režimu se přehledy nepodávají[3, 4].
    • Zálohy OSVČ: zálohu na sociální pojištění platíte za kalendářní měsíc nejpozději jeho posledním dnem[3], zálohu na zdravotní pojištění do osmého dne následujícího měsíce[4].
    • Když máte zaměstnance: jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) podáváte od 1. do 20. dne následujícího měsíce[5]. Sociální pojištění za zaměstnance je splatné do 20. dne následujícího měsíce[3].

    Kdo platí DPH a má lidi, má tak každý měsíc několik termínů za sebou. Všechny stojí na stejných dokladech. Když jeden chybí, posouvá se všechno.

    Datová schránka: pošta, která se doručí i bez vás

    Podnikající fyzické osobě zřídí stát datovou schránku bezplatně a bez žádosti, jakmile je zapsaná v zákonné evidenci, třeba v živnostenském rejstříku[6].

    Dokument se považuje za doručený nejpozději desátý den po dodání, i když se do schránky nikdo nepřihlásí[6]. Výzva z finančního úřadu tak může v datové schránce ležet a lhůta už běží.

    Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, musí daňová přiznání a další formulářová podání dělat jen elektronicky[2].

    Domluvte se s účetní, kdo se do schránky dívá a jak často. Na rovinu: Bidmio na datovou schránku napojené není, zprávy z ní za vás nehlídá ani neodesílá.

    Co hrozí, když termín uteče

    Nechceme strašit. Ale je fér vědět, co říká zákon. Kolik konkrétně, určuje vždy úřad. My nic nepočítáme.

    • Pozdní daňové přiznání: pokuta je 0,05 % stanovené daně za každý další den prodlení, nejvýše 5 %. Nevzniká, když zpoždění není delší než 5 pracovních dnů, a nepředepíše se, když by byla nižší než 1 000 Kč[2].
    • Kontrolní hlášení: podané pozdě bez výzvy znamená pokutu 1 000 Kč, podané až po výzvě 10 000 Kč. Za nereagování na výzvu ke změně nebo doplnění údajů je pokuta 30 000 Kč a za nepodání ani na výzvu 50 000 Kč[1].
    • Poloviční pokuta: pokuty 10 000 až 50 000 Kč za kontrolní hlášení jsou poloviční pro fyzickou osobu, pro čtvrtletního plátce a pro s.r.o. s jediným společníkem, který je fyzickou osobou[1].

    Většinou nejde o velké podvody. Jde o účtenku nebo fakturu, která nepřišla včas.

    Od roku 2027: EET 2.0

    Od 1. ledna 2027 se znovu evidují tržby. Evidujete každou kontaktní platbu: hotovost vždy a také platbu kartou, QR kódem nebo převodem, která proběhne při osobním kontaktu se zákazníkem[7, 8]. Tržbu evidujete nejpozději ve chvíli, kdy platbu přijmete[8].

    Faktura, kterou zákazník zaplatí převodem z domova nebo z kanceláře, se neeviduje[7]. Účtenky se tisknout nemusí a pro malé podnikatele chystá finanční správa bezplatnou aplikaci MOJE eet, spuštění plánuje na 1. prosince 2026[12].

    OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 mil. Kč se může z evidence vyvázat příplatkem 1 400 Kč k měsíční paušální záloze (EET OFF). Pro rok 2027 musí oznámení podat do 11. ledna 2027, pozdě podané je neúčinné[9].

    Za to, že podnikatel nepošle údaje o evidované tržbě, nebo když evidenci závažně ztěžuje, dovoluje zákon pokutu až 500 000 Kč[8].

    Elektronické faktury: povinnost je posílat v Česku nemáte. Daňový doklad má elektronickou podobu, jen když s tím souhlasí odběratel[1].

    Naše rada: o doklad si u pokladny řekněte, i když se nemusí tisknout, hned ho vyfoťte a připište zakázku. A s účetní se domluvte, jestli budete EET řešit, nebo zvolíte EET OFF, a kdo podá oznámení.

    Jak dlouho doklady schovávat

    Stručně: plátce DPH schovává daňové doklady 10 let od konce zdaňovacího období[1]. Kdo vede účetnictví, schovává účetní doklady a knihy 5 let, účetní závěrku a výroční zprávu 10 let[10].

    Daň může finanční úřad stanovit obecně do 3 let od uplynutí lhůty pro přiznání. Lhůta se může prodlužovat, nejvýše však na 10 let[2]. Kdo vede jen daňovou evidenci, ať má doklady po ruce aspoň tak dlouho, dokud může úřad daň stanovit.

    • Účetnictví, nebo daňová evidence: OSVČ vede účetnictví povinně až s obratem nad 25 000 000 Kč[10]. Jinak stačí daňová evidence, nebo výdaje paušálem: u řemeslné živnosti 80 % z příjmů, nejvýše 1 600 000 Kč[11].

    I když vám knihy vede účetní, doklady patří vaší firmě. Co z toho platí přesně pro vás, vám řekne ona.

    Plné moci: kdo za vás smí jednat

    Účetní za vás podává přiznání a hlášení. Na to potřebuje vaši plnou moc. Daňový řád k tomu říká:

    • Účinnost: plná moc platí vůči finančnímu úřadu od chvíle, kdy ji u něj uplatníte. Musí z ní být jasné, k jakým úkonům se vztahuje[2].
    • Jeden zmocněnec: v téže věci můžete mít současně jen jednoho[2].
    • Nová plná moc: když si zvolíte nového zmocněnce, okamžikem uplatnění jeho plné moci jste té dosavadní vypověděli plnou moc v rozsahu, v jakém jste ji udělili nově[2].
    • Poradce: delší lhůta 6 měsíců na přiznání platí, jen když ho podá daňový poradce nebo advokát[2].
    • ČSSZ a zdravotní pojišťovny: plné moci a přístupy se tam řeší zvlášť, každý úřad má vlastní postup.

    Plné moci se snadno ztratí z očí. Po letech nikdo neví, kdo má kam přístup. Jednou za rok si sepište, kdo za vás jedná na kterém úřadě a v které pojišťovně.

    Když účetní v polovině roku skončí

    Stává se to. Odejde do důchodu, změní práci, nebo se prostě domluvíte jinak. Není to katastrofa, když víte, o co si říct. Tohle je praktický seznam, ne právní rada:

    • Doklady: všechno, co má u sebe. Za letošek i za starší roky, pokud je má ona.
    • Knihy: účetní knihy nebo daňovou evidenci do posledního zaúčtovaného dne. Klidně i elektronicky, pokud to jde.
    • Co už podala: kopie přiznání, kontrolních hlášení a přehledů, i s potvrzením o podání.
    • Co je otevřené: co ještě není podané, co čeká na odpověď úřadu a co je potřeba zaplatit.
    • Plná moc: nová plná moc uplatněná u finančního úřadu tu starou v jejím rozsahu ukončí[2]. Hlídejte, ať ji nová účetní uplatní hned.
    • Datová schránka: domluvte se, kdo do ní od kterého dne kouká[6].
    • Hranice: s novou účetní si napište, od kterého dne dělá ona. Co bylo předtím, ať je jasně předané.

    Dobré předání pomůže všem: vám, nové účetní i té, která odchází. Nikdo nechce za půl roku hledat, kdo co podal.

    Jak to nastavit, aby se nenahánělo

    Nepotřebujete víc telefonátů. Stačí pár jednoduchých pravidel, na kterých se s účetní domluvíte:

    • Jedno místo: všechny doklady jdou na jedno místo, kam vidí i účetní. Ne do auta, bundy a tří mailů.
    • Účtenka hned: vyfotit u pokladny a připsat zakázku.
    • Váš termín: den v měsíci, do kterého jí dáte všechno. Pár dní před jejím termínem, ne ve stejný den.
    • Chybějící doklad: ať je otázka napsaná u dokladu, ne v telefonu. Oba pak vidíte, co je vyřízené.
    • Datová schránka: kdo ji hlídá a jak často.
    • Seznam plných mocí: kdo za vás jedná na finančním úřadě, u ČSSZ a u zdravotní pojišťovny.
    • Vaše termíny: v testu Povinnosti a práva řemeslníka uvidíte, které povinnosti se týkají právě vás.

    Co s tím umí Bidmio a co ne

    Bidmio nezmění zákony ani termíny. Ale doklady máte na jednom místě od prvního dne a účetní je vidí sama.

    • Účtenku vyfotíte a Bidmio z ní vytáhne dodavatele, částku a položky a přiřadí ji k zakázce. Zaměstnanci nahrávají účtenky z mobilu.
    • Účetní pozvete do Bidmio. Pracuje ve stejném systému jako vy.
    • Chybějící doklad si vyžádá přímo v Bidmio. Dostanete e-mail i upozornění v mobilu, a když nereagujete, Bidmio připomene, nejvýš třikrát.
    • Bankovní pohyby se párují s doklady.
    • Přiznání k DPH, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení připraví Bidmio jako soubory XML pro portál MOJE daně. Podání a podpis zůstávají na vás nebo na účetní.
    • Když účetní zůstává ve svém programu, pošlete jí doklady v exportu pro Pohodu nebo Money S3 (XML), vydané faktury i jako ISDOC.
    • Při přechodu načte průvodce převzetím data z Pohody, Money S3 nebo MRP jedním směrem.
    • Účetní knihy jsou v ceně Bidmio už od tarifu OSVČ.

    Na rovinu: Bidmio za vás nic nepodává, není napojené na datovou schránku a tržby do EET neposílá. Plné moci a přístupy na úřady (finanční úřad, ČSSZ, zdravotní pojišťovny) neeviduje. Ten seznam si zatím veďte sami.

    Jste účetní? Podívejte se, jak s Bidmio pracují účetní

    Účetní nepotřebuje, abyste víc telefonovali. Potřebuje doklady včas a na jednom místě.

    Zdroje

    Každý termín, pokuta a pravidlo v článku má v hranaté závorce číslo zdroje. Odkazy jsme naposledy ověřili 24. října 2026. Čísla uvádíme tak, jak je uvádí zdroj.

    1. [1]Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. zakonyprolidi.cz, 2026.
    2. [2]Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. zakonyprolidi.cz, 2026.
    3. [3]Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 9, § 14a a § 15. zakonyprolidi.cz, 2026.
    4. [4]Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 7 a § 24. zakonyprolidi.cz, 2026.
    5. [5]Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, § 7, § 17 a § 19. zakonyprolidi.cz, 2026.
    6. [6]Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 4 a § 17. zakonyprolidi.cz, 2026.
    7. [7]Kdo musí evidovat tržby? Kontaktní platba a kdy platbu evidovat nemusíte. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.
    8. [8]Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb (úplné znění, účinnost od 1. 1. 2027), § 5, § 6, § 16, § 23 a § 24. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.
    9. [9]Jak a kdy se přihlásit k režimu EET OFF. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.
    10. [10]Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 1 a § 31. zakonyprolidi.cz, 2026.
    11. [11]Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7 odst. 7. zakonyprolidi.cz, 2026.
    12. [12]EET 2.0: co je jinak, harmonogram a aplikace MOJE eet. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.