Práce načerno: proč se dělá a kolik stojí.

Proč se to děje

Když se lidí v průzkumu Evropské komise ptali, proč zaplatili za práci nebo zboží bez dokladu, nejčastější odpověď byla jednoduchá: nižší cena. V Česku ji uvedlo 53 % z nich^[1]. Druhým nejčastějším důvodem byla laskavost mezi přáteli, příbuznými nebo kolegy (39 %), třetím rychlejší služba (33 %)^[1].

Tlak tedy často začíná u zákazníka. Chce slevu, a když je bez faktury levněji, řemeslník, který chce mít v pondělí práci, se přizpůsobí. Někdy cenou, někdy tím, že fakturu nedá.

Nejde přitom jen o lidi, kteří nemají z čeho platit. Nečekaný větší výdaj by ze svého nezaplatilo 18,7 % lidí v Česku^[5]. Jako důvod platby bez dokladu ale lidé v průzkumu uváděli hlavně cenu a laskavost^[1].

Kolik se v Česku dělá načerno

Přesně to neví nikdo. Práce načerno se nikde nehlásí, dá se jen odhadovat z průzkumů a z kontrol.

V průzkumu Evropské komise z roku 2019 přiznalo 16 % Čechů, že za poslední rok zaplatili za zboží nebo službu, u kterých měli dobrý důvod předpokládat, že nebyly přiznané^[1]. Že takovou práci sami dělali, přiznala 4 % dotázaných^[1]. A 38 % lidí osobně zná někoho, kdo pracuje bez přiznání příjmu^[1]. Riziko odhalení považuje za malé 65 % Čechů^[1].

Inspekce práce v roce 2025 provedla 6 278 kontrol nelegálního zaměstnávání a zjistila 2 484 nelegálně zaměstnaných osob^[2]. To je jen to, na co při kontrolách přišla.

Proč právě stavebnictví a řemesla

Mezi Čechy, kteří přiznali, že platili za práci bez dokladu, šlo u 34 % z nich o opravy nebo rekonstrukce v domácnosti^[1]. Častěji uváděli jen kadeřnictví a kosmetiku (38 %)^[1].

Inspekce práce vidí stavebnictví na prvním místě. Nelegální práci našla v roce 2025 u 1 089 subjektů. Nejčastěji ve stavebnictví (201 zaměstnavatelů), dále v ubytování, stravování a pohostinství (185) a ve zpracovatelském průmyslu (151)^[2]. Nejčastěji šlo o zaměstnavatele do 9 zaměstnanců a s 10 až 49 zaměstnanci^[2].

Proč? U koupelny nebo střechy obvykle platí domácnost, ne firma. Plátce DPH si daň odečte, jen když má daňový doklad^[9]. Domácnost si DPH neodečte a účetnictví nevede. Pro ni je faktura jen vyšší cena. Proto je tlak na práci bez dokladu největší tam, kde platí běžný člověk ze svých úspor.

Co říkají lidé v průzkumech

Průzkum Evropské komise z roku 2019 se ptal i na důvody. Češi, kteří zaplatili za práci bez dokladu, uváděli tyto (mohli vybrat více odpovědí)^[1]:

• Nižší cena: 53 %^[1].
• Laskavost mezi přáteli, příbuznými nebo kolegy: 39 %^[1].
• Rychlejší služba: 33 %^[1].
• Chtěli pomoci někomu, kdo potřebuje peníze: 17 %^[1].
• Lepší kvalita: 16 %^[1].

A ti, kdo načerno sami pracovali? Na rovinu: v Česku se k tomu přiznala jen 4 % dotázaných^[1]. Z tak malé skupiny se dají důvody vyčíst jen orientačně. Nejčastěji říkali, že na tom získaly obě strany (40 %), že je to běžné mezi přáteli, sousedy nebo příbuznými (35 %) a že nebylo jasné, jestli se práce musí přiznat (33 %). Že nemají jiný příjem, uvedlo 26 %^[1].

Obraz „většina to dělá, aby přežila“ česká data nepotvrzují. Ukazují spíš tlak zákazníků na cenu a laskavosti mezi známými. Zákazník ušetří, řemeslník má práci, a často se znají.

Kruh, ze kterého se těžko vystupuje

Kdo dělá načerno, může dát nižší cenu. Kdo dělá poctivě, musí jít s cenou za ním, jinak zakázku nemá. Nemá rezervu, tak bere další zakázku pod cenou, aby zaplatil leasing a výplaty. A doufá, že to dožene na další.

Když to nedožene, po roce jsou unavení oba: ten načerno i ten poctivý. A když to v kraji dělá víc lidí, tlačí to ceny dolů všem.

Co vás práce načerno opravdu stojí

Nebudeme kázat. Podívejme se radši, co vás to může stát. Každý bod si ověříte ve zdrojích na konci článku:

• Pokuty: kdo načerno pracuje, tomu zákon dovoluje uložit pokutu až 100 000 Kč. Podnikateli nebo firmě, která nelegální práci umožní, až 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč, a k tomu zákaz činnosti až na 2 roky a zveřejnění rozhodnutí. Když zaměstnavatel člověka nepřihlásí do evidence zaměstnanců, jde o nehlášenou práci s pokutou až 3 000 000 Kč^[3].
• Co inspekce opravdu ukládá: za výkon a umožnění výkonu nelegální práce uložila v roce 2025 celkem 779 pokut v celkové výši 133 398 500 Kč^[2]. Zčásti jde o pokuty za kontroly z předchozích let^[2].
• Lidé na IČO: když pro vás někdo na živnostenský list dělá práci se znaky závislé práce, zákon to bere jako nelegální práci^[3]. Inspekce práce v roce 2025 odhalila takový švarcsystém při 140 kontrolách, celkem 311 případů^[2].
• Firemní zákazníci: plátce DPH si daň odečte, jen když má daňový doklad^[9]. Bez faktury se k takovým zákazníkům těžko dostanete.
• Záruka bez papíru: skrytou vadu stavby může objednatel vytknout až do pěti let od převzetí^[10]. Bez smlouvy a faktury se ale těžko prokazuje, kdo co dělal a za kolik.
• Hotovost od roku 2027: s EET 2.0 se eviduje hotovost vždy a také platba kartou, QR kódem nebo převodem při osobním kontaktu se zákazníkem^[4].
• Firmu neprodáte: zakázky, které nejsou na papíře, nikomu neprokážete. Ani bance, ani kupci, ani nástupci.

Mýty a fakta

O práci načerno koluje hodně řečí. Tady je pár nejčastějších a co k nim říkají čísla a zákony.

Mýtus: „Načerno dělají podvodníci.“

Fakt: Čeští zákazníci jako hlavní důvod uvádějí nižší cenu (53 %) a laskavost mezi známými (39 %)^[1]. Často jde o výpomoc mezi lidmi, kteří se znají.

Mýtus: „Dělá to úplně každý.“

Fakt: Je to běžné, ale ne u každého. Za práci nebo zboží bez dokladu za rok zaplatilo 16 % lidí a samo to přiznala 4 %^[1].

Mýtus: „Živnost znamená vysoké odvody od prvního dne.“

Fakt: Kdo zahájí samostatnou činnost a v předchozích 5 letech ji nevykonával, neplatí v roce zahájení ani v roce následujícím zálohy na sociální pojištění. Pojistné se ale doplatí po podání přehledu a v paušálním režimu tato výjimka neplatí^[7].

Mýtus: „Od roku 2027 budu muset do EET dávat každou platbu.“

Fakt: EET 2.0 se týká kontaktních plateb: hotovosti vždy a karty, QR kódu nebo převodu při osobním kontaktu. Faktura zaplacená převodem z domova se neeviduje^[4]. Pro malé podnikatele chystá finanční správa bezplatnou aplikaci^[11].

Mýtus: „Když mi na stavbě pomáhá chlap na IČO, je to jeho věc.“

Fakt: Má-li jeho práce znaky závislé práce, je to nelegální práce a pokuta hrozí i vám, až 10 000 000 Kč^[3]. Inspekce práce takový švarcsystém v roce 2025 odhalila v 311 případech^[2].

Kdy se vyplatí přejít nabílo

Ne najednou a ne ze dne na den. Rozumný začátek je tam, kde fakturu zákazník stejně chce: firmy, obce a větší zakázky. Potom zbytek.

Kolik přesně zaplatíte na daních a pojistném, záleží na vaší situaci. To vám řekne účetní, daňový poradce nebo finanční úřad, ne reklama. Čísla vám vymýšlet nebudeme.

První kroky nabílo, legálně a levně

Tohle není rada od účetní, ale seznam míst, kde si všechno ověříte sami:

• Paušální daň: jedna platba měsíčně do 20. dne pokryje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Daňové přiznání ani přehledy nepodáváte, když splníte podmínky režimu^[6]. Vstup oznamujete finančnímu úřadu obecně do 10. ledna^[6].
• EET OFF: OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 mil. Kč se může z evidence tržeb vyvázat příplatkem 1 400 Kč k měsíční paušální záloze. Pro rok 2027 musí oznámení podat do 11. ledna 2027^[8].
• Sociální pojištění na začátku: kdo začíná a v posledních 5 letech samostatnou činnost nevykonával, je v roce zahájení a v následujícím roce zálohy zproštěn. Pojistné doplatí po přehledu a v paušálním režimu to neplatí^[7].
• Váš seznam: v testu Povinnosti a práva řemeslníka uvidíte, co z daní, pojištění a smluv se týká právě vás.
• Účetní nebo daňový poradce: domluvte se dřív, než vystavíte první fakturu. Ať vám spočítá vaši situaci.
• První zákazníci: začněte fakturou tam, kde ji zákazník stejně chce.

Jak vyhrát zakázku, i když nejste nejlevnější

Zákazník, který si může dovolit zaplatit víc, za to chce jistotu. Bojí se fušera. Vyhrajete u něj tím, co fušer nemá:

• Nabídka ještě na prohlídce: jasná, s položkami a fotkami.
• Fotky z hotových zakázek, které ukážete v mobilu.
• Rychlá odpověď: 33 % Čechů, kteří platili za práci bez dokladu, uvedlo jako důvod rychlejší službu^[1]. Buďte rychlejší vy.
• Smlouva, faktura a záruka na papíře. Pro zákazníka, který utrácí vlastní úspory, je to jistota.

Zdroje

Každé číslo má v hranaté závorce číslo zdroje. Odkazy jsme naposledy ověřili 24. října 2026. Čísla uvádíme tak, jak je uvádí zdroj.

1. [1]Special Eurobarometer 498: Undeclared Work in the European Union (průzkum září 2019, tabulky QD1R, QD3, QD6, QD7, QD8, QD16 a QD21). Evropská komise, Kantar, 2020.
2. [2]Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí SÚIP za rok 2025. Státní úřad inspekce práce, 2026.
3. [3]Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 5 písm. e) a j), § 139 a § 140. zakonyprolidi.cz, 2026.
4. [4]Kdo musí evidovat tržby? Kontaktní platba a kdy platbu evidovat nemusíte. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.
5. [5]Inability to face unexpected financial expenses (ilc_mdes04), Česko 2025. Eurostat, EU-SILC, 2026.
6. [6]Paušální daň: obecné informace. Finanční správa ČR, 2026.
7. [7]OSVČ v kostce: zálohy na pojistné v roce 2026. Česká správa sociálního zabezpečení, 2026.
8. [8]Jak a kdy se přihlásit k režimu EET OFF. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.
9. [9]Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. zakonyprolidi.cz, 2026.
10. [10]Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2629. zakonyprolidi.cz, 2026.
11. [11]EET 2.0: co je jinak, harmonogram a aplikace MOJE eet. Finanční správa ČR, eet.gov.cz, 2026.